MANIFEST PROTI ZLU A PARAZITŮM

31.03.2019

MANIFEST PROTI ZLU A PARAZITŮM

Můj spontánní seriál pod pomyslným názvem "Kdo jsme tu pro koho, kdo jsme kdo a kdo z koho" může volně pokračovat.

Zlobím se na všechny, který jsou tu na světě proto, aby žili z utrpení ostatních. Zlobím se, že to pojali jako denní výkrmnu pro své potěšení a ještě se na vás křečovitě usmějí tím psycho ksichtem. Zlobím se na ně za to, že takto tráví čas.
Já totiž vnímám čas úplně jinak. Čas je pro mě dárek, který každý den rozbaluju, každý den slavím... a probendit čas tak, že budu jen škodit, je trestuhodný a NECHUTNÝ. Asi tak jako je trestuhodný myslet si o sobě, že jsem to právě já, kdo ovládá tento svět a tvrdit to v poloze ležmo a hulit u toho jednoho špeka za druhým. To že má být spasistel tohoto světa? Zavřít a pořádně zaléčit a možná už nepouštět nikdy z blázince ven! Ale tito lidé prostě chodí mezi námi.
Prakticky každý z nás jsme se stali ne(jednou) obětí - obětí šikany, obětí parazitů, obětí okolností, obětí vlastní blbosti, obětí systému... Nedávno jsem toto téma rozebírala se svou dobrou kamarádkou Natálií, kterou přezdívám Psychonatka (je povoláním psycholožka). Naše rozhovory leckdy neberou konce a její zážitky mě posunují dál a dál....Ne jednou se mi její povídání vrylo pod kůži tak, že jsem z toho vymrskla hned několik povídek. Psychonatka i já si myslíme, že je nutné, a naprosto nezbytné se zlu bránit. Vysvětlovat i našim dětem, že to není normální, aby se po vás někdo vozil, mluvil o vás např. ve středním rodě, posmíval se vám, využíval vás a dělal si z vás dobrý den, dojnou krávu, nebo oběť vlastních problémů. Fyzické násilí rozezná i malé dítě, ale podprahové kopance nám někdy dojdou až po notné chvíli. Někdy to pochopíme až za několik let. Pohár už jaxi přetekl. Jednoho dne se začnete prostě bránit, protože už toho máte po krk. Toho, co na vás lidi zkoušejí! A já - onko bitch - jsem si myslela - NAIVNĚ - že rakovina byla to nejtěžší, co mě mohlo potkat. Leda tak hovno. Ta mrcha vám otevře nejenom platíčko Lexaurinu, panické úzkosti a strach ze smrti doslova rychlostí světla, ale taky oči. A najednou vidíte všechno, co jste doposud přehlíželi. Najednou vidíte kdo z toho, kdo je tu pro koho, a kdo vlastně jste. Jednoho dne se z vás stane šelma, která sekne drápem každého, kdo se pokusí o cokoliv nekalého. Už nechcete být v roli oběti...a najednou zjistíte, že možná jste. A to jen díky svému dobru. Chápete jak je to zvrácené? Jak s poctivostí leda pojdeš? To jsou ty naše dobrý srdce, čekající na ty škodily, kteří je chtějí jen dojebat. Nedejte jim šanci. Nikdo by neměl dát šanci komukoliv, aby mu ztrpčoval život. Dejte jim sbohem co nejrychleji. Vytěžíte z toho hlavě VY, jen a jen VY. Oni ne. Jim je u prdele, jak se cítíte, jim je jedno, jestli vám třeba dluží peníze, nemají vůbec charakter, myslí si, že můžou cokoliv. Jsou to lidi, kteří mluví jen o sobě, a pořád brečí a brečí, jací jsou chudáci. To je k našemu zaměstnání jménem ŽIVOT tak neprofesionální. Když se jim postavíte, tak se okamžitě postaví do role oběti... a vy jste jim chtěli prostě jen pomoc. Nevěřte jim nic, dejte jim jasně najevo, že takhle ne.
Znala jsem jednoho parazita, který o sobě tvrdil, že je iluminát (rozuměj osvícený) - přitom je to normální sebestřednej kokot, který přivádí lidi jen do problémů! To jsou přesně ti, který slovo ZODPOVĚDNOST jenom míjí, a i kdyby se pomazali vteřinovým lepidlem, tak se na nich nezachytí kus dobra a selskýho rozumu. Jsou to přesně ti, co na oko dělají, jakože jsou hrozně pro charitu a chtějí pomáhat. Dělají ze sebe sluníčka. Ale nikdy nic neudělají, jen zavánějí sektou. Jsou to přesně ti, kteří o tom jen mluví, a ta jejich rádoby pomoc je kontraproduktivní. Některé lidi nemá vůbec cenu zachraňovat....oni totiž vůbec zachránit nechtějí. Někteří lidé jsou tak ztracení a tak strašně ale strašně dlouho dole, že si vůbec pozornost dobrých lidí nezaslouží. Nemá to cenu. Vy z nich budete mít pocit, že zešílíte a jim to bude jedno. Mám dost těchto rádoby sluníčkových lidí. Není v nich ani kus dobra. Jsou to skrytí agresoři. Mám dost lidí, kteří svoje názory zastávají agresivně - např. někteří, co nejí maso vám dají přednášku plnou zloby o tom, jak v této minutě kvůli lidem, kteří jedí maso, zemře tolik a tolik hospodářských zvířat....a že by všechny ty lidi nejraději pobili sami. A to jsou konkrétně lidi, kteří o sobě tvrdí, že chtějí zachránit planetu svým dobrem! A přitom si myslí, že je Země placatá. Dávejte si na ně sakra pozor. A jestli mi sem napíše nějaký vegan, že napadám vegany, tak si dejte pozor na mě. Tenhle článek opravdu není o veganech, ale o postojích, o vnucování svého názoru ostatním, o parazitech, o zlu, o lži k sobě samému, o manipulacích, o skrytých agresorech a psychoticích. A lidi se dají velmi dobře manipulovat. Každý den se o to někdo pokouší, každý den!
Často bedlivě poslouchám lidi, pozoruju je, moje vnímavost je na levelu milión, a proto vnímám i to, kolik lidí trpí. Znám už tolik osudů a hlavně znám dobře ten svůj. A jedno vím dobře - nenechám se nikdy připravit o svojí identitu, protože o toto se přesně ti psychopati, paraziti, šikanující psycho ksichti, sluníčkáři snaží.
A víte, co je nejhorší? Když zjistíte, že vás někdo měl rád v době, kdy jste byli v ohrožení, slabí a zranitelní. Když jste silní, tak to na vás zkusí....zkusí vydíračky a deptačky. Do prdele. Po těch všech aperolech do žíly, je to to poslední, co vážně chcete. Věřím, že nejsem jediná, kdo si toho všimnul.
I přesto všechno, co jsem napsala si stále myslím, že svět je relativně ještě v pořádku. Protože! Chodí mezi námi lidé, kteří bojují za spravedlnost, za smysluplnost, za hrdost, za naši identitu, za lidské hodnoty, za selský rozum. Vyvažují tyhle sráče. Váš život je jen a jen váš !
Během našeho rozhovoru jsem říkala Psychonatce - "Hele zkus si třeba sednout doma a během 30 minut si zrekapitulovat svůj život - mno, jelikož naše narození už je léta páně (promiň moje milovaná) - tak zkus posledních 5 let. Uvidíš, kolik je tam fuck upů a kolik je tam všeho. Zkuste si to taky. Zkuste si z posledních pěti let vypíchnout během tohoto časového limitu to nejdůležitější. A pokud zjistíte, že se vám zdá, že je tam něco divnýho, tak se vám to nezdá. Čas plyne, my s ním...každých 30 minut nás může ovlivnit na doživotí.

Seriál na pokračování a díky za pozornost!

© 2017 Deník raka. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky