ZE ŽIVOTA MATKY DOSPÍVAJÍCÍHO

23.10.2019

Ze života matky dospívajícího

Po pracovní schůzce vytáhnu telefon a volám své ratolesti, protože vím, že by se měl pomalu chystat do hudebky.
Nebere.
Za 10 min:
Nebere.
Za 5 min:
Nebere
Za 4 min:
Nebere
Za 1 min:
Nebere
Za 30s :
Nebere
Píšu SMS:
Na co máš ten telefon, když ho nebereš????
Nic.
Za 30 minut se mi na displeji objevuje jeho číslo. Přeruším v hlavě katastrofální film o tom, co všechno se mohlo stát, že to nebere, sjedu ho slovní sprchou a přednáškou o tom, jakého levelu dosáhnul můj strach a nakonec ten hororový film a hysterii vypnu tlačítkem OFF. Přestanu se řítit a normálně jdu.
"Sem to měl ztišený no."
Další moje SMS:
Nezapomeň vyrazit do hudebky včas a vezmi si tramvajenku.
Odpověď:
"Jop."
Dorážím k domovu nečekaně dříve, než jsem měla v plánu a podle času zjišťuji, že bych ho mohla potkat na cestě na tramvaj. Vystoupím a vyhlížím kde je, protože už tam měl čekat. Za pár sekund mu to jede. Volám mu a ještě než to vezme, vidím ho nedaleko, jak si vykračuje jako seladónek.
"Právě ti to ujelo," pravím mu.
"Hm."
"Tak si počkej na další tramvaj a ten autobus ti ujede, tak si počkej na další spoj."
"Tak jo, tak čau."
Doma zjišťuju, že si tu tramvajenku nevzal.
Už začínám ztrácet soudnost a znovu mu volám, že jí má doma.
Přeruší tok mého zlobení a praví: "Mami, tak mi ji vyfoť a pošli do sms já to když tak revizorům ukážu a vysvětlím."
Za minutu volá.
"Mami, ten autobus jsem stihnul."
Můj hlas už je klidný a vysvětluju mu, že jsem mu sepsala takřka detailní scénář o tom, kdy mu co jede a co si nemá zapomenout a ani jedno z toho neklaplo. Řekl nějaký to "hm a hmm a že na to zapomněl."
Za patnáct minut sms: "Mám vybitej telefon, ale já to zvládnu, tak čau."
Volám to partnerovi jak to všechno popletl a opět zdůrazňuji, že měl na stole napsaný scénář co kdy a kde...
"Možná byl ten tvůj scénář až moc podrobnej."
Utřela jsem.
Ono to možná vyzní s nadsázkou a legračně, ale já jsem byla vážně naprdnutá 😆 Jo a dobře mi tak, výchova není scénáristika matko Terezo a klukovi už není pět! Takže scénáře kdy a kde už nepíšu, ať si poradí. Ono by to totiž dopadlo všechno, tak jak mělo. Když to tak shrnu, chyběla vlastně jen ta tramvajenka, a přesto to vyšlo na fejeton 🤪😜😂
Jop!

© 2017 Deník raka. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky