18. BŘEZNA 2017 - PO DLOUHÉ DOBĚ BĚH
Dala jsem si tu práci a dohledala jsem poslední příspěvek o mém běhání na blogu. A s hrůzou jsem zjistila, že jsem byla naposled 9.května.
Dneska jsem byla sama doma asi 4 hodiny. Nejdřív jsem si myslela, že budu uklízet, ale tuhle myšlenku jsem vzápětí zavrhla ze slovy: Holka ty máš na víc!
A tak jsem obula běžecký boty po takový době a rozhodla jsem se prubnout svoji výdrž. Žádný sportracker nebo tak, hlavně hudbu do uší a pěkně na pohodu jsem vyrazila. Byl šílený vítr, kte...rý mi moje - už tak pomalé tempo – ještě více měnil v couvání než běh, ale ani to a několik dalších šlápnutí do louže a pocitu, že mi teče do bot jsem to nevzdala. Nikdy nic nevzdávám. A nakonec z toho bylo pěkných 7 km a kupodivu v kuse, teda až na tu pauzu s focením. No, možná jsem to na začátek trochu přepískla, protože už teď sotva chodím.
Lednice mě poprosila, jestli bych neskočila něco nakoupit, a už cestou jsem zjistila, že můj stav je ještě horší než jsem čekala. U pokladny se mi několikrát podlomila kolena a taky mi tekly nervy, protože ten pokladní si tam víc povídal se sebou, než aby markoval a já měla pocit, že tam stojím už druhou sobotu, takže dvojí zápřah pro tělo. Ani nevím, jak jsem došla domů a už vůbec nechci domyslet, jak se mi bude chodit zítra. Zítra budu renegerovatJ
Ať žije sport!
🌈
🌦
😂