22. PROSINEC 2016 - SVĚT NENÍ TOVÁRNA NA SPLNĚNÁ PŘÁNÍ

Těšíte se vždy na Vánoce, a když to "šílenství" začne tak se těšíte, až to skončí? Já jsem se tím letos nenechala strhnout.
Vím, že my dospělí nečekáme, že by se snad o Vánocích mělo splnit nějaké tajné přání. Já si tento čas letos jedu na pohodu. Na Vánoce se strašně těším už od listopadu. Vážím si toho, že jsou druhé a já je prožiju se svojí rodinou.
A říkám si, že takových lidí je určitě víc a jediná přání, která letos mám jsou: aby lidi dělali všechno tak, jak to skutečně cítí. Aby nečekali na pravé okamžiky, protože ty neexistují. Aby neztráceli čas a věnovali si každý den aspoň pár minut, které můžou někoho učinit šťastným aspoň na chvíli. Aby se nebáli ve svém životě něco změnit a neodkládali vše na pondělí. Aby si víc pomáhali. Aby si nedávali novoroční předsevzetí, ale udělali to hned. Aby si nestěžovali. Aby obohacovali sami sebe tím, že se třeba právě o těch Vánocích na chvíli zastaví, podívají se kolem sebe a uvědomí si, že tu JSOU. Aby o Vánocích přehnaně negruntovali a nechtěli mít vše dokonalé. Protože dokonalé na světě není nic, tak proč právě o Vánocích by to tak mělo být a s vysavačem v ruce? Myslím, že je to jen vánoční zlozvyk.

Vzpomněla jsem si včera, jak jsem po první chemoterapii třetí den „musela“ umýt okna, protože jsem měla pocit, že bych něco měla dělat. Bylo mi tak špatně a po tom mytí ještě hůř. Trvalo mi asi dva měsíce, než jsem přijmula ten fakt, že jsem nemocná a že je to období, kdy opravdu nic dělat nemusím a mohu se o sebe starat jako o princeznu.
Přála bych si, abychom si pořád nemysleli, že něco „musíme.“
Já letos cítím z Vánoc zvláštní energii. I když jsem vyčerpaná tak ji cítím. A vážím si toho, že je zase prožiju a pak se budu těšit na léto, na moře, na nové zážitky. Je spousta věcí, na které se těším. 

SVĚT ALE NENÍ TOVÁRNA NA SPLNĚNÁ PŘÁNÍ a to podle mě platí i o Vánocích. Ty je neumí automaticky vygenerovat. Přání si lidé musí plnit sami nebo s pomocí druhých. Jaké si letos v sobě splníte vy?