29. ŘÍJNA - 31. ŘÍJNA 2016: BERLÍN
Vyrážíme a já se strašně těším. Jsem ráda, že mohu zase někam vyrazit
a zdravá, takže tentokrát to bude jiný, ne jako v Amsterodamu, kde jsem
večer brečela únavou jako malé dítě a bylo pro mě strašně těžký to celý absolvovat.
Ale Amsterodam v mém srdci zůstává a od tohoto výletu i Berlín.
Natrefili jsme na super počasí. A hotel byl taky naprosto super
a za výbornou cenu. Bydlíme ve čtvrti Mitte. Vypadá to tam jako na
Vinohradech, akorát o něco rozlehlejší. Auto necháváme nakonec na
ulici, protože recepční hotelu, který se sice opravdu jmenoval příjmením
Kokot, ale nechoval se tak, mě přesvědčil o tom, že je to "very safe".
Tak mu "trustujeme" a platíme si parking v ulici za rohem hotelu.
Bydlíme asi 2 km od Alexanderplatz, takže do centra, coby kamenem
dohodil.
Stanovili jsme si malý rozpočet na celý výlet. Naše první kroky jdou
do Pergamonmusea, které je krásné. Projdeme pak i kus Berlína a je nám
fajn. Dáme si Curry wurst, to je povinnost, a bříška vrní. Nehádáme se,
fungujeme jako super rodinka.
Druhý den se vydáme do ZOO a tam strávíme nějaký čas. Jdeme tam
z hotelu pěšky. Druhý den ujdeme po Berlíně neuvěřitelných 32 km!
Hlavně - náš syn to ujde. Já už začínám mít po 20 kilometrech opět
problémy s fyzičkou, ale říkám si, že když to ujde sedmiletý syn, tak já
musím taky. Kousám se do zadku, secvaknu zuby a funguju jako ta nejlepší
žena a matka na světě.
Asi 300 metrů od hotelu, kam se večer vracíme, je tržiště. Koupíme
si tam něco dobrého na zub a víno. Začínám se ovíňovat a je mi krásně.
Jdeme zpět do hotelu a zjišťujeme, že přímo naproti hotelu je vinotéka.
Nechápu, jak mi tohle mohlo ujít. Mně, která víno přitahuje magnetem!
Jdeme do pokoje, kde syna vysprchuji. "Ale můžeme zůstat na
pokoji, jestli chcete," říká muž.
"Ne, jdeme," říkám já a můj řízený alkoholismus se těší do vinotéky.
Jsem na výletě a chci si to užít!
Jdeme a dáme si tam asi dvě skleničky, možná tři... Ale pořád jsme
v rozpočtu.
Berlín je super, dá se tu žít levně. Daleko, ale opravdu daleko levnější
než Amsterodam.
Jediné, co mi ztrpčovalo život, byla moje nespavost. Ulehla jsem první
noc do postele zbitá, ale ve 3 až ve 4 ráno jsem se probudila a už
nezabrala. Další noc jsem se probudila v jednu ráno a už jsem neusnula,
a pak jsem ušla těch 32 kilometrů! Vzhledem k tomu, že jsem pila alkohol,
jsem si Lexaurin nebrala. Nad ránem tu druhou noc si ho ale beru.
A nic. Tak jsem z toho naprosto nešťastná.
Ale i přes tyto peripetie to zvládám.
Dodnes tento výlet leží v mém srdci. Proběhl tak na pohodu. Berlín
byl v tu dobu jakoby vylidněný, nepamatuju si na jediný karambol, problém.
Prostě jsem si to užila. Bylo mi fajn. Bylo nám fajn. Bylo to fajn.
Můj svět je v pořádku. Alles Gutte.