DOLCE VITA ŠÍLENÉ SPISOVATELKY

Někdy to působí na okolí, že pořád něco píšu. Přitom stíhám komfortně užívat i letní dolce vita. Tato fotka má být důkaz a je dokonce vyfocena v Třebechovicích pod Orebem. To já se prostě umím najednou vyskytnou jinde než v Praze, strávit tam báječný víkend s přáteli. A tento byl opět vydařený. I když je to pravda, že pořád píšu a když nepíšu tak přemýšlím o tom co napíšu a když to napíšu, tak už přemýšlím co zase budu psát dál. Nicméně, jinak jsem normální.
O víkendu, který jsem strávila v okolí Hradce Králové jsme vyřešili s přáteli snad všechno. Přes všeliké bitchoviny u kterých se rozvlnily bránice, jsme vymysleli i pár patentů a neologismů. Kamarád mě na výletech fotil a dostal se do takového rauše, že jsem nestíhala pózovat. Nastylizoval mě třeba k nějakému novodobému břečtanu, který nebyl břečťan a jelikož nevím co to bylo, tak tomu říkejme břečťan. Ten se plazil po budově, do které nevkročil dlouho nikdo a podle toho ta budova vypadala. Nad hlavou mi bzučelo asi tisíc včel, ale jemu to bylo jedno. Včelka Mája sem, Včelka Mája tam. Chtěl dokonalou fotku. Lokací bylo více a tak mám alespoň nové fotky do svého portfolia.😂
Také jsme vymyseli jeden společný super projekt, který zrealizujeme počátkem příštího roku. Bylo to báječné, naplňující a vřelé.
Tímto vás zdravím Mariánko, Tome a Petře. A do Hradce se opět těším, ještě tam o nás uslyšíte 😁😅🤓🤭☀️🌈🥂🍾🔛🔝🔜
Červenec skoro u konce, tak přeji všem ať si užíjete tu druhou půlku prázdnin co nejlépe, radostně a ladně.
Vaše Tereza