I WANT TO BE A PART OF IT! NEW YORK NEW YORK

07.05.2018

New York je nejvíc o tom žádná. Ale psát o tom co jsem všechno viděla a kde byla, to asi nebudu, protože tam je toho k vidění tolik, že je lepší se tam vypravit a zažít to na vlastní kůži.
Ono se říká, že dobrodružství je ta cesta tam a zpět. Pod to se podepisuju krví, protože necelé dva dny před odletem let zrušili. V Paříži se totiž na letišti stávkovalo. Pro změnu. Francouzi jsou ve stávkování jedničky a já jsem se regulérně zapotila. Druhý den jsem hned ráno vytelefonovala náhradní spoj a dost výrazně se mi ulevilo. Nakonec to bylo přes Amsterdam a tato nečekaná změna se dost vyplatila, protože let s KLM byl prostě pecka. Jídlo, servis, letadlo, nic nemělo chybu. Pilot musel mít švýcarské hodinky, protože se startovalo na minutu přesně a na zem si sednul taky tak.
Dokonce se mi podařilo vymyslet v letadle trik na letušky jak dostat o víno navíc. U mého sedadla se totiž potkávaly hned dvě. Jedný jsem začala hned říkat paní Nešporová, protože ta moc dolévat nechtěla, prý k jídlu jen jedno víno, no pardoon to je jak u suchánků, naštěstí ta druhá byla v pohodě. Každá z nich vždy věděla vždy jen o jedné lahvičce  Uměla jsem jejich práci krásně skloubit.
Po přistání mě čekala taková ta kontrola, kde obtisknete na přání vše, co máte a dostanete do pasu razítko. No a mě se stává taková ta klasika, když stojím frontu, že těsně před tím, než jdu na řadu se ta paní prostě zvedla, a že jde na přestávku. Takže znova do fronty. Nakonec jsem se do USA ale dostala a byla jsem po letu už dost kožená.
Jinak v New Yorku to docela solidně opaluje, takže když přejdete za krásného počasí Brooklynský most, což je tak na 25 minut, tak si zaručeně spálíte hubu jako já :-) Naštěstí se mi neopálily brejle.
A já nevím co všichni nadělají s tím Manhattanem, jako je to tam super, člověk zírá s otevřenou pusou, ale když si zajedete na Coney Island tak je to stejně víc. Najednou jste prostě na pláži a máte chuť do toho Atlantiku vlítnout. Jednou jsem v práci při obědě vymyslela projekt na termo plavky. Myslím, že bych ho měla dotáhnout do konce, abychom se mohli koupat ve studený vodě všichni bez ohledu na počasí :-)
Samozřejmě jsem tam stihla každý den nějaký faux pais. Jako třeba sežrat v jedné restauraci v China Town takový to štěstíčko i s tím papírem, já jsem zapomněla že se to z toho vyndavá. Někdo to nejí vůbec, tak já se vším no....
Ovšem nakonec to byl slabý odvar v porovnání s jedním pánem, který dělal dost groteskní rozcvičku před během v Central parku. Dodnes si myslím, že to musela bejt skrytá kamera, protože ty pohyby co dělal....no asi to bylo tím, že před ním seděly na lavičce dvě holky a on prostě nezvládal testosteron. Měla jsem si to natočit. Jenže právě jsem do sebe tlačila ten nejluxusnější burger na světě, takže volba byla jasná.
Týden utekl jako voda a když jsem se konečně zbavila šílené únavy a jet legu tak jsem letěla zpět. I s dost značným časovým předstihem jsme na letiště dorazily s vyplazeným jazykem, protože cesta kolem vody byla uzavřená a jely jsme přes město neskutečný dvě hodiny. Na letišti zmatek, a ještě mě zkasírovali za nadváhu. Říkají si běžně 100 dolarů, takže doporučuju solidní příruční zavazadlo, jestli si umíte otevřít nákupní čakru tak jako já.

I když jsem o New Yorku nenapsala vlastně skoro nic, tak to neznamená, že tenhle výlet jen tak zapadne. Ba naopak. Něco pro Vás s Aničkou, která píše blog Máma za vodou a u které jsem bydlela, chystáme. Takže uvidíte i více fotek a věřím, že to bude hezká věc. Jen jsme to ještě nestihly napsat :-)

A jestli jste v New Yorku nikdy nebyli tak to prostě musíte zažít, i kdybyste měli prodat všechno co máte, do posledních fuseklí, tak to stojí za to!

© 2017 Deník raka. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky