MEDITACE
MEDITACE
Když jsem se léčila s rakovinou, tak jsem o ní přečetla
několik knih. O tom, jak jíst, jak snížit nežádoucí účinky chemoterapie,
jak zahnat nevolnost, co neužívat atd atd, Také jsem se často dočítala o
terapii Body and Mind a také o meditacích.
Vždycky jsem si říkala,
že dneska už si opravdu vezmu tu karimatku a budu meditovat. Jenže!
Prostě jsem nedospěla asi do fáze, kdy si sedu do tureckého sedu a budu
to opravdu dělat. A pořád jsem měla pocit, že bych opravdu měla.
Měla bych zklidnit mysl, tělo a vnímat svůj dech ... Ale coby kdyby. Jak
jsem tak pořád četla, tak jsem zjistila, že o meditaci opravdu moc
nevím.
Existují totiž různé formy. Ano, ta asi nám nejznámější je
meditace vsedě. A už to jede: pro meditaci vsedě si najděte klidné
místo....a pak už se mi to nechce číst. Nevím kde je můj problém, ale
prostě to nerada čtu tyhle návody na to jak vnímat svoje tělo. Ale
nevzdala jsem to a čtu to dál, než jsem došla do bodu, kde se píše o
meditaci pozorováním. Ha a náhle zjišťuju, že meditovat umím, jen jsem
si prostě našla svojí formu meditace naprosto přirozeně, aniž bych
věděla, že ji někdo už dávno popsal. Cituji:
Meditací pozorováním se člověk učí věci, které ve všední každodennosti již vědomě nevidí, vnímat zcela jinak.
Tuto meditaci lze provést během 5 minut. Postavte se k oknu nebo před
otevřené dveře a vyhledejte si nějaký objekt v určité vzdálenosti,
kterému budete věnovat celou svou pozornost. Nedívejte se však na něj
jako na věc s názvem, ale pokuste se vnímat ho fyzicky - jeho barvu,
obrys, kontury světla a stínu, vlastnosti povrchu, vzdálenost atd. Je-li
předmět dostatečně malý, abyste ho mohli vzít do ruky, udělejte to - v
myšlenkách. Naprosto se do toho předmětu ponořte. Opusťte ho teprve
poté, co jste s ním splynuli vjedno.
V lázních jsem nevědomky provozovala meditaci nasloucháním.
Poslouchala jsem zvuky v mém okolí. Tímto způsobem to lze i s hudbou.
Vědomě lze sledovat střídání tónů, barvu zvuků a nástrojů. Vžít se do
toho tak, jako by člověk předtím v životě hudbu neslyšel.
Zkuste
to, najděte si svůj způsob, nenuťte se do ničeho, co nechcete. A
nezapomeňte, že starej Homolka měl pravdu: PŘÍRODA, TO JE CHRÁM:-)