ZE ŽIVOTA MATKY DOSPÍVAJÍCÍHO

23.10.2019

Ze života matky dospívajícího

Po pracovní schůzce vytáhnu telefon a volám své ratolesti, protože vím, že by se měl pomalu chystat do hudebky.
Nebere.
Za 10 min:
Nebere.
Za 5 min:
Nebere
Za 4 min:
Nebere
Za 1 min:
Nebere
Za 30s :
Nebere
Píšu SMS:
Na co máš ten telefon, když ho nebereš????
Nic.
Za 30 minut se mi na displeji objevuje jeho číslo. Přeruším v hlavě katastrofální film o tom, co všechno se mohlo stát, že to nebere, sjedu ho slovní sprchou a přednáškou o tom, jakého levelu dosáhnul můj strach a nakonec ten hororový film a hysterii vypnu tlačítkem OFF. Přestanu se řítit a normálně jdu.
"Sem to měl ztišený no."
Další moje SMS:
Nezapomeň vyrazit do hudebky včas a vezmi si tramvajenku.
Odpověď:
"Jop."
Dorážím k domovu nečekaně dříve, než jsem měla v plánu a podle času zjišťuji, že bych ho mohla potkat na cestě na tramvaj. Vystoupím a vyhlížím kde je, protože už tam měl čekat. Za pár sekund mu to jede. Volám mu a ještě než to vezme, vidím ho nedaleko, jak si vykračuje jako seladónek.
"Právě ti to ujelo," pravím mu.
"Hm."
"Tak si počkej na další tramvaj a ten autobus ti ujede, tak si počkej na další spoj."
"Tak jo, tak čau."
Doma zjišťuju, že si tu tramvajenku nevzal.
Už začínám ztrácet soudnost a znovu mu volám, že jí má doma.
Přeruší tok mého zlobení a praví: "Mami, tak mi ji vyfoť a pošli do sms já to když tak revizorům ukážu a vysvětlím."
Za minutu volá.
"Mami, ten autobus jsem stihnul."
Můj hlas už je klidný a vysvětluju mu, že jsem mu sepsala takřka detailní scénář o tom, kdy mu co jede a co si nemá zapomenout a ani jedno z toho neklaplo. Řekl nějaký to "hm a hmm a že na to zapomněl."
Za patnáct minut sms: "Mám vybitej telefon, ale já to zvládnu, tak čau."
Volám to partnerovi jak to všechno popletl a opět zdůrazňuji, že měl na stole napsaný scénář co kdy a kde...
"Možná byl ten tvůj scénář až moc podrobnej."
Utřela jsem.
Ono to možná vyzní s nadsázkou a legračně, ale já jsem byla vážně naprdnutá 😆 Jo a dobře mi tak, výchova není scénáristika matko Terezo a klukovi už není pět! Takže scénáře kdy a kde už nepíšu, ať si poradí. Ono by to totiž dopadlo všechno, tak jak mělo. Když to tak shrnu, chyběla vlastně jen ta tramvajenka, a přesto to vyšlo na fejeton 🤪😜😂
Jop!

© 2017 Deník raka. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky
Používáme cookies, abychom zajistili správné fungování a bezpečnost našich stránek. Tím vám můžeme zajistit tu nejlepší zkušenost při jejich návštěvě.

Pokročilá nastavení

Zde můžete upravit své preference ohledně cookies. Následující kategorie můžete povolit či zakázat a svůj výběr uložit.